Jiří Gruša
(1938), spoluzakladatel časopisu Tvář, od 1969 nesměl publikovat, 1971 zbaven čsl. občanství, žil v NSR, zpočátku autor poezie, pak romány, vyznačující se složitou výstavbou a jazykem, nejznámější román je Dotazník aneb modlitba za jedno město a přítele (1975, rámcem je vypravěčovo marné shánění místa, které končí vždy odevzdáním vyplněného kádrového dotazníku, vypravěč se proto rozhodne podívat se na život svůj, svých rodičů i prarodičů, na základě toho rozvíjí obraz historie malého městečka v posledních desetiletích- v období války, padesátých let, srpen 1968...), Doktor Kokeš, Mistr panny...
Alexandr Kliment
(1929), vystudoval VŠ, ale po 1968 jako dělník, v prózách se objevuje typický zájem o osobní problémy lidí, prózy pozdější musely vycházet v samizdatu - např. Nuda v Čechách (1977, hrdina Mikuláš Svoboda je člověk pasivní, pokoušející se čelit nepříznivé době vytvořením vlastního soukromého života, přísně odděleného od okolního světa. Jenomže je architekt, a tak neustále naráží na běžné projevy doby, ničení krajiny a lidské vnímavosti. Přesto se vyhýbá jakémukoliv konfliktu, protože má teorii, že český intelektuál má jen dvě alternativy - revoluci nebo nudu).
Pavel Kohout
(1928), básník, dramatik, prozaik, původně představitel oficiální poezie 5O. let, pak dramatik, romány od 60. let - Z deníku kontrarevolucionáře (konfrontace ruských osvoboditelů 1945 a okupantů 1968), Katyně (satira na mocenské praktiky), Bílá kniha, Nápady svaté Kláry aj. humoristické romány s politickým podtextem. Kde je zakopán pes (memoár - román, na pomezí mezi skutečností a fikcí, vystupují skutečné postavy, objevují se skutečné osudy P. Kohouta, zároveň zápletka kriminální a politická - děj popisuje události kolem Charty 77 - skutečnost se od fikce nedá rozlišit).
Navštivte i další stránky o literatuře: Nejstarší literatura - o starověké literatuře a Světová literatura - zahraniční literatura 20. století.