Ivan Klíma

(1931), hlavním tématem jeho děl je osamělost člověka a jeho neschopnost vytvořit trvalý vztah, motiv milostné deziluze, téma má ovšem hlubší podtext - díla vyjadřují obavy ze samoty a snahu ji překlenout uskutečněním romantického snu o velké lásce. Motiv samoty prohlouben motiv disidenství, pohled na osamocení člověka ve světě bez morálky. Jedním z prvních děl je román Hodina ticha (1963, děj od konce války do 50. let na východním Slovensku, hrdiny lidé obklopení lidskou hrubostí, hledající skutečný lidský vztah, svou identitu - chlapec Pavel Molnár, kterému za války padl bratr, geometr Martin Petz, jehož dívka (židovka) zahynula v koncentračním táboře). Díla ze 70. let vycházejí v samizdatu, oficiálně až po 1989 - např. povídky Má veselá jitra, Moje první lásky (v této knize povídky z koncentračního tábora - viz povídka Miriam v čítance), Moje zlatá řemesla (i humor), román Milostné léto, nejvýznamnější je román Soudce z milosti (původní název je Stojí, stojí šibenička, 1986, děj v období normalizace, hrdinou soudce Adam Kindl, který se musí rozhodnout, buď soudit podle svého přesvědčení a nést následky, nebo si uchovat své postavení, ale zpronevěřit se sám sobě, při rozhodování se vrací i do minulosti, k dětství prožitému v ghetu v Terezíně, období těsně po válce, kdy se stal nadšeným křesťanem, pak svazákem, navíc se mu rozpadá rodina, postupně odhaluje narůstající prázdnotu sám v sobě i kolem sebe).

Ludvík Vaculík

(1926), jedna z vůdčích osobností let 1968-69 (autor textu 2000 slov), v 70. - 80. letech vydává samizdatovou edici Petlice, píše zvláštním, záměrně neliterárním stylem, často na pomezí literatury faktu a beletrie. Prvotinou je román Rušný dům, poloreportážní román z prostředí učňovského internátu, kde mladý vychovatel naráží nejen na nezájem svých svěřenců, ale především na byrokracii, nepochopení výchovné práce, formalismus...). Sekyra (jedno ze stěžejních děl 60.let, jeho dějovou kostru tvoří návštěva pražského redaktora u bratra na valašské vesnici a vzpomínky na otce, který se jako komunistický funkcionář stále více odcizoval  lidem i tomu, jaký byl dříve, a nakonec rozvrátil i vztahy uvnitř rodiny), Morčata (1971, první titul Petlice, román o narůstající agresivitě, grotesknost, komika, ale zejména absurdnost děje), nejdiskutovanějším dílem Český snář (1980, těžko žánrově zařaditelný, v podstatě deník o jednom roku, prokládaný záznamy snů, autenticita ovšem autorem je neustále zpochybňována, vystupují v něm ovšem skutečné postavy, velmi otevřeně líčí nejen svůj osobní život, ale i vztahy mezi příslušníky disentu, smyslem však není senzační pohled do zákulisí kolem Charty 77, ale přesvědčení, že svoboda společnosti začíná u svobody jedince), podobně jako v Českém snáři využil napětí mezi reálnými ději, událostmi a postavami a jejich literárním ztvárněním v knize Jak se dělá chlapec (1993), reagující na Smolnou knihu Lenky Procházkové. Osobitou vzpomínkovou prózou je trilogie Milí spolužáci. Jinak je Vaculík vynikajícím fejetonistou - např. Sólo pro psací stroj, Jaro je tady, Srpnový rok, Stará dáma se baví (1984, 1987, 1990, 1991).

Navštivte i další stránky o literatuře: Nejstarší literatura - o starověké literatuře a Světová literatura - zahraniční literatura 20. století.