Bohumil Hrabal
(1914 - 1997), surrealistický básník, prozaik, vynikající vypravěč, který prošel řadou zaměstnání, publikoval částečně oficiálně, částečně v samizdatu. Často je srovnáván s Haškem pro originálnost, bizardnost prostředí, časté groteskní situace. Hrdiny jsou často lidé na okraji společnosti, v nichž ale zůstává „perlička na dně“- perlička lidskosti, i když je třeba skryta pod hrubostí. Prózy se vyznačují opojením jazykem, vyprávěním (termín „ pábení, pábitelé“), používá dlouhé větné celky, kde se vrací stejné detaily, opakují se motivy, vlastně pásmo malých motivů, vedle sebe se tak dostane krása i ošklivost, smutek i smích..., velkou roli hraje nadsázka, grotesknost, ironie..., život je vlastně velké dobrodružství...
Napsal povídkové soubory Perlička na dně, Pábitelé, Taneční hodiny pro
starší a pokročilé... Ostře sledované vlaky (1963, novela, výjimečně
souvislý děj, malá železniční stanice, hl. hrdina je Miloš Hrma, který prožívá
osobní, milostné problémy, účastní se odbojové akce, paradoxně umírá v
okamžiku, kdy je poprvé šťasten, protože obstál jako muž ). Po r. 1968 měl
Hrabal dočasně zákaz publikování, v zahraničí otiskl knihu Městečko, ve
kterém se zastavil čas, o něco později vyšly jednotlivé upravené části
tohoto textu jako Městečko u vody (Postřižiny, Krasosmutnění, Harlekýnovy
miliony, postavy otce Francina, matky a strýce Pepina, v Krasosmutnění motivy z
okupace).
V 70. letech vycházejí Slavnosti sněženek (1978, oproti
originálu text upraven), jiné však jen v samizdatu a v exilu, z nich
nejvýznamnější román Obsluhoval jsem anglického krále (hrdinou a
vypravěčem, který se obrací k posluchačům ve vesnické hospodě, je bývalý
pikolík Jan Dítě, který trpěl komplexy kvůli své postavě, chtěl se stát bohatým
a úspěšným, symbolem úspěchu je to, že obsluhoval habešského císaře, ožení se
s Němkou, proto v izolaci, ale díky její válečné „kořisti“ se mu splní po válce
sen, kdy vybuduje vlastní hotel, přesto ho ale bohatí mezi sebe nevezmou, hotel
mu je po r.1948 zabaven, je uvězněn, nakonec se stává cestářem, který žije jen
se svými zvířaty , a je konečně šťasten).
Vyjít nesměla ani novela Příliš
hlučná samota (básnicky podaný monolog Hanti, který má za úkol likvidovat
starý papír, dostává se mu tak do rukou řada ničených knih, medituje o smyslu
života a chodu našeho světa), ani životopisná trilogie Svatby v domě, Vita
nuova, Proluky.