František Hrubín
- Srpnová neděle (1958) - nová etapa ve vývoji našeho dramatu, protože za 1) ukazuje jinak společnost, a to jak maloměšťáctví (Váchovi), tak i prázdnotu optimismu socialismu (poštmistr-jinak kladná postava), straní mládí, kt. jako jediné je schopno žít naplno, ale to už přímo v dramatu není.
Za 2) neexistuje černobílé pojetí postav, ty mají složité charaktery (např. ústřední postava Alfréda Moráka - intelektuálně silný, ale charakterově slabý).
Za 3) forma-charaktery se odhalují postupně, dialogy jsou torzovité, míjejí se, lidé nejsou schopni si porozumět („kuliové“), nejvýznamnější je atmosféra - lyrické drama. Podobný charakter mají i další hry F.H. (obsah viz čítanka, učebnice)
Pavel Kohout
(20.7.1928) Jedna z nejproblematičtějších osobností naší literatury, patřil k nejoblíbenějším básníkům 50.let, jeho poezie byla plná tézí, frází, vyznačovala se zjednodušeným pohledem na svět, znamenala úplné ztotožnění s režimem.
To platí i o prvních dramatech (Dobrá píseň, 1951, veršovaná komedie, spojení tématu lásky a práce a budování, „metakomedie“). Postupně se ale začíná objevovat kritika systému - hra Taková láska (1957, z vojenského prostředí). Po jeho úspěchu začíná psát hlavně dramata - adaptuje díla světové literatury, píše drama August August, august (cirkusové představení, smutný klaun August August touží drezírovat osm bílých lipicánů, ředitel však na něho pustí místo koní tygry - mocní ničí bezbranné snílky) - absurdní drama. Další hry byly u nás zakázány - např. absurdní aktovky - Válka ve třetím poschodí, Pech pod střechou, Požár v suterénu (1970-1973-obsah viz učebnice s.175), “vaňkovské“ aktovky - Atest. V emigraci hry, které se zabývají vztahem jedince a moci - Ecce Constantia (forma televizní reportáže z kostnického koncilu), Marie zápasí s anděly (inspirováno osudem herečky Vlasty Chramostové) aj. Próza - viz výše.
Navštivte i další stránky o literatuře: Nejstarší literatura - o starověké literatuře a Světová literatura - zahraniční literatura 20. století.